Historie

Název vsi byl původně označením pro "lidi z místa porostlého olšemi". Obecní pečeť měla znamení radlice provázené šesti hvězdičkami.

Vývoj obce lze v mnohém charakterizovat jako shodný s jinými podhorskými vesnicemi tohoto regionu. První zmínka o Olšanech je zaznamenána v Zemských deskách, v nichž se hovoří o předávání statků Bolíkem z Olšan. V té souvislosti je uváděn letopočet 1386. Název vsi byl původně označením pro "lidi z místa porostlého olšemi".

Až do roku 1862, kdy došlo k založení továrny na výrobu cigaretového papíru na místě bývalého mlýna, se zdejší obyvatelstvo zabývalo především zemědělstvím (několik větších zemědělských usedlostí, drobní chalupníci, nádeníci). Postupně docházelo rovněž k rozšiřování počtu základních řemesel a obchodů, převážná část obyvatelstva však byla odkázána na hledání příležitostných zaměstnání. Mnohé existenční útrapy zmírňovala domácí výroba nitěných knoflíků, dále potom košťat a košů. Někteří z občanů dennodenně docházeli za prací i do velmi vzdáleného okolí.

Po založení zmíněné papírny nebyla poptávka po pracovních místech ani zdaleka uspokojena. Továrna, až na některá svá svízelná období, se stávala dominantou při snižování nezaměstnanosti s patrným vlivem na spoluutváření nových forem společenských vztahů v obci. Spolupráce pozvolna získávala dokonalejší podobu, rozšiřovala se, přinášela prospěch oběma stranám. Obec však po stránce výhod vždy pokulhávala.

Zhmotněné i duchovní výsledky snažení našich předchůdců hovoří o lidech, kteří přilnuli ke svému kraji a své obci věnovali hodně životních sil, významní jednotlivci dokonce i část majetku.

Počet obyvatel v obci ke konci roku 2001 dosáhl 922 ve 156 trvale obydlených domech. V současné době je v obci rozestavěno 5 rodinných domů, další jsou ve stavebním řízení a mezi občany je zájem o výstavbu nových rodinných domů či bytů.

Nedílnou součástí zlepšování kvality života občanů na vesnici je rovněž vybudování a údržba sítě místních obslužných komunikací, chodníků, pěších a cyklistických stezek, vybudování technické infrastruktury, podpora společenského, kulturního a sportovního života v obci, ochrana nemovitých kulturních památek a památek místního významu, podpora náboženského, spolkového a zájmového života v obci, posilování pocitu občanské sounáležitosti a ochrana životního prostředí.

První písemná zpráva o Klášterci pochází z roku 1349, jeho založení je datováno obdobím mezi lety 1277 a 1289. Byl to jenom pobočný benediktinský konvent, protože opatství a zřejmě i zakladatele měl v Postoloprtech v Čechách. Klášter neoplýval majetkem a byl svěřován "do ochrany" různým pánům, kdežto vesnice byla již roku 1464 zapsána do zemských desek tehdejšímu majiteli Zábřeha a Brníčka, Jiříkovi st. Tunklovi. Koncem 15. století je ještě jmenována ves Klášterec s dvorem a klášterem, ale potom zprávy o klášteře v pramenech mizí.

Po bývalém klášteře zůstal ve vsi kostel Zvěstování Páně (v jádru gotická architektura ze 14. století), který byl obnoven po zpustošení za husitských válek, a při něm fara, která však v 17. století zanikla a byla obnovena až v roce 1914. Zbytky klášterních zdí byly na hřbitově patrny ještě v 19. století, stejně jako zbytky sklepních prostorů kláštera. Památkou na někdejší klášter je i gotická madona s Ježíškem, která je nyní v muzeu v Bojkovicích (tzv. Bojkovická madona).

Významnou dominantou Klášterce je památná lípa, která pamatuje celou historii obce.

Dění ve vesnici je nutno ve velké míře spojovat s kulturou, rozvoj této oblasti života potom s existencí církevních zařízení. Velkým podílem tu tak vždy přispíval mimořádný počet nadšených a i po odborné stránce působících muzikantů. Nejstarším datem, které se váže ke škole, je letopočet 1672. Vzhled obce jevíval téměř rodinnou uspořádanost. Pozdější vznik papírny zasáhl do dění v Klášterci stejně jako v Olšanech.

V současné době má obec 230 obyvatel v 82 domech.