OZV Obce Olšany 1-2020 [pdf - 224,8 kb]MUDr. Jiří Kudláček upozorňuje na ordinační dobu během vánočních svátků: 21.12.2023(čtvrtek) ordinace uzavřena, 22.12.2023(pátek) ordinace uzavřena, 27.12.2023(středa) ordinace od 7.00 do 12.oo hod., 28.12.2023(čtvrtek) ordinace od 7.00 do 11.00 hod., 29.12.2023(pátek) od 7.00 do 11.00 hod. Odběry krve se neprovádí.
Obec Olšany se správně připojenou obcí Klášterec jsou částí šumperského okresu a leží v jeho západním výběžku. Nejbližší okolí tvoří krásné údolí řeky Moravy. Obcí Olšany protéká potok Hrůzná Voda, lidově zvaném Bušínský potok, Kláštercem potok Kamenný. Obě obce jsou vsazeny do klínu hor, na západní a severozápadní straně jsou výběžky Kralického Sněžníku a na levém břehu řeky Moravy jsou hory patřící k Hrubému Jeseníku, skupině pradědské. Průměrná nadmořská výška obcí je 330 m.
Olšanský katastr má rozlohu 434 hektarů. Po připojení Klášterce v roce 1980 se katastr spojené obce rozšířil na 648 hektarů. Vesnice je rozložena podél silnice ze Šumperka do Červené Vody a z ní odbočující komunikaci přes Rudu nad Moravou do Hanušovic. Od Šumperka je vzdálena 15 km, od obce Ruda nad Moravou 2 km, od obce Klášterce a Bušína po 1 km. V obci Klášterc je křižovatka na Zborov a Štíty, 1 km východně leží obec Bohutín se železniční zastávkou a 2 km jižně obec Vyšehoří.
Olšanský katastr má rozlohu 434 hektarů. Po připojení Klášterce v roce 1980 se katastr spojené obce rozšířil na 648 hektarů. Vesnice je rozložena podél silnice ze Šumperka do Červené Vody a z ní odbočující komunikaci přes Rudu nad Moravou do Hanušovic. Od Šumperka je vzdálena 15 km, od obce Ruda nad Moravou 2 km, od obce Klášterce a Bušína po 1 km. V obci Klášterc je křižovatka na Zborov a Štíty, 1 km východně leží obec Bohutín se železniční zastávkou a 2 km jižně obec Vyšehoří.
Název vsi byl původně označením pro "lidi z místa porostlého olšemi". Obecní pečeť měla znamení radlice provázené šesti hvězdičkami.
Vývoj obce lze v mnohém charakterizovat jako shodný s jinými podhorskými vesnicemi tohoto regionu. První zmínka o Olšanech je zaznamenána v Zemských deskách, v nichž se hovoří o předávání statků Bolíkem z Olšan. V té souvislosti je uváděn letopočet 1386. Název vsi byl původně označením pro "lidi z místa porostlého olšemi".
Až do roku 1862, kdy došlo k založení továrny na výrobu cigaretového papíru na místě bývalého mlýna, se zdejší obyvatelstvo zabývalo především zemědělstvím (několik větších zemědělských usedlostí, drobní chalupníci, nádeníci). Postupně docházelo rovněž k rozšiřování počtu základních řemesel a obchodů, převážná část obyvatelstva však byla odkázána na hledání příležitostných zaměstnání. Mnohé existenční útrapy zmírňovala domácí výroba nitěných knoflíků, dále potom košťat a košů. Někteří z občanů dennodenně docházeli za prací i do velmi vzdáleného okolí.
Po založení zmíněné papírny nebyla poptávka po pracovních místech ani zdaleka uspokojena. Továrna, až na některá svá svízelná období, se stávala dominantou při snižování nezaměstnanosti s patrným vlivem na spoluutváření nových forem společenských vztahů v obci. Spolupráce pozvolna získávala dokonalejší podobu, rozšiřovala se, přinášela prospěch oběma stranám. Obec však po stránce výhod vždy pokulhávala.
Zhmotněné i duchovní výsledky snažení našich předchůdců hovoří o lidech, kteří přilnuli ke svému kraji a své obci věnovali hodně životních sil, významní jednotlivci dokonce i část majetku.
Počet obyvatel v obci ke konci roku 2001 dosáhl 922 ve 156 trvale obydlených domech. V současné době je v obci rozestavěno 5 rodinných domů, další jsou ve stavebním řízení a mezi občany je zájem o výstavbu nových rodinných domů či bytů.
Nedílnou součástí zlepšování kvality života občanů na vesnici je rovněž vybudování a údržba sítě místních obslužných komunikací, chodníků, pěších a cyklistických stezek, vybudování technické infrastruktury, podpora společenského, kulturního a sportovního života v obci, ochrana nemovitých kulturních památek a památek místního významu, podpora náboženského, spolkového a zájmového života v obci, posilování pocitu občanské sounáležitosti a ochrana životního prostředí.
První písemná zpráva o Klášterci pochází z roku 1349, jeho založení je datováno obdobím mezi lety 1277 a 1289. Byl to jenom pobočný benediktinský konvent, protože opatství a zřejmě i zakladatele měl v Postoloprtech v Čechách. Klášter neoplýval majetkem a byl svěřován "do ochrany" různým pánům, kdežto vesnice byla již roku 1464 zapsána do zemských desek tehdejšímu majiteli Zábřeha a Brníčka, Jiříkovi st. Tunklovi. Koncem 15. století je ještě jmenována ves Klášterec s dvorem a klášterem, ale potom zprávy o klášteře v pramenech mizí.
Po bývalém klášteře zůstal ve vsi kostel Zvěstování Páně (v jádru gotická architektura ze 14. století), který byl obnoven po zpustošení za husitských válek, a při něm fara, která však v 17. století zanikla a byla obnovena až v roce 1914. Zbytky klášterních zdí byly na hřbitově patrny ještě v 19. století, stejně jako zbytky sklepních prostorů kláštera. Památkou na někdejší klášter je i gotická madona s Ježíškem, která je nyní v muzeu v Bojkovicích (tzv. Bojkovická madona).
Dění ve vesnici je nutno ve velké míře spojovat s kulturou, rozvoj této oblasti života potom s existencí církevních zařízení. Velkým podílem tu tak vždy přispíval mimořádný počet nadšených a i po odborné stránce působících muzikantů. Nejstarším datem, které se váže ke škole, je letopočet 1672. Vzhled obce jevíval téměř rodinnou uspořádanost. Pozdější vznik papírny zasáhl do dění v Klášterci stejně jako v Olšanech.
V současné době má obec 230 obyvatel v 82 domech.
Významnou dominantou Klášterce je památná lípa, která pamatuje celou historii obce.
V současné době má obec 230 obyvatel v 82 domech.
